3 Comments

Ahoj, že mám cévy v těle nesourodé a pokroucené jsem vždy tak nějak cítil ale neřešil. Teď přišel infakrt, který jsem přežil. Provedli mi stenizaci ale už veděli, že nejde zachránit všechno. Takže teď jsem jednou nohou v pekle. Odivuji tě. Nejsem takový bojovník jako ty ale vzdát se nechci.

Expand full comment

Ahoj Luci,

Rád bych reagoval na "Nesnažím se tady opět nad něčím získat kontrolu?". Trochu sebekontroly je třeba. Třeba proto jsi byla tak silná při/po operaci. Protože kdyby jsi nechala věci a emoce jen tak plynout, tak nějaká jedna zatoulaná negativní emoce by na sebe navázala další negativní kámošku a za chvíli by Tě tlupa negativek zahnala do kouta, kde by jsi v depresi z Natálky udělala polovičního sirotka. Třeba tím, že to vzdáš. Ano odpočívej, neřeš věci, které nezměníš (ztráta vlasů). Ale aktivně věnuj energii jinde. To Tě nabije a posílí. Tělo i duše je mnoho spojených nádob. Čím více v jedné schází, tím je třeba doplnit ty druhé, aby systém zůstal vyvážený. A Ty na to máš, věřím Ti! V. ;-)

Expand full comment

Moc hezké přirovnání. Tu druhou část komentáře jsem si zkopírovala a dala si ji mezi své motivační citáty. Mockrát Ti, Vláďo, děkuji.

Expand full comment